Mladá matka

Přichází mladá matka s 5týdenní holčičkou, společně s přítelem, otcem dcerušky.

Je to její první dítě, nemá zkušenosti ani nikoho, kdo by jí s děťátkem a s domácností pomohl, kromě přítele, který je však živitelem rodiny, chodí do práce a zajisťuje vše finančně.

Matka je naprosto vyčerpaná psychicky i fyzicky, přítel rovněž, i když navenek se drží. Přicházejí proto, že jejich dceruška usilovně a téměř stále pláče. Byli i u lékařky, která se zabývá homeopatií. Matka i malá dostaly homeopatikum na zklidnění, které situaci nelepší.

Když se ,,naladím“ na energii mladé maminky zjišťuji, že má ,,blok“ v tom žádat někoho o pomoc. Uvízla na představě, že si má poradit sama a že by jí ostatní odsoudili, že je neschopná. Stačí jen malý posun, mylná představa o tom, že vše mám zvládnout sama, se uvolňuje.

Přichází chvíle na koho se má matka v praxi obrátit. Přítel pomáhá jak může, babička, která bydlí ve stejném domě nefunguje tak jak by bylo potřeba. Je tu ještě mladší sestra H., která by mohla pomoci. Bydlí ve stejné obci, měla by čas i sílu, ale mezi sestrami je letitý nefungující vztah.

Ve hře je hodně – zklidnění a spokojenost dcerušky, vyčerpání matky i otce a vztah s ním. V jejich vztahu je skutečná láska, ale je ohrožen pokud se situace zásadně nezmění.

Pro matku je těžké požádat svojí sestru o pomoc. Proto ji ještě pomáhám pochopit situaci, v které se nachází i svým vlastním příběhem.

Před lety jsem uvízla s autem na polní hluboké, bahnité cestě u lesa. Neměla jsem nikoho komu bych zavolala aby mi pomohl. Bylo to po rozvodu s manželem, v době našeho majetkového vyrovnávání, přítele jsem neměla. Tehdy jsem si tam v poli, v blátě řekla:,,Tak holka z toho se sama nedostaneš“. Nezbylo než dojít do nejbližší vesnice, v dešti, v době nedělního poledne. Nikde nikdo, vesnice jak vylidněná. A tu jsem uviděla u jednoho stavení malý náklaďáček. Ale stavení bylo uzavřené, kolem dokola plot a zvonek jsem nenašla. Volat bylo marné. A najednou jak jsem tam tak stála se otevřely dveře od stavení. Do zahrady vyšel pán směrem ke mně, kde byl skleník a kam ho poslala žena pro okurky na salát k nedělnímu obědu. Volala jsem na něj ze všech sil, aby mě slyšel:,,Potřebovala bych pomoct“. Pán neváhal ani chvilku, vzal mne do náklaďáku a jeli jsme vytáhnout z bláta mé auto.

Tahle zkušenost se mi v životě velmi hodila, před tím jsem měla také velký problém říkat si druhým o pomoc. Neuplynulo mnoho času a dostala jsem se do potíží. Potřebovala jsem si koupit byt, abych měla se synem kde bydlet a neměla jsem tolik peněz. Měla, ale byly uloženy v nemovitosti, kterou bylo možno prodat až po vypořádání majetku s bývalým manželem. A tak jsem vzala z pudu sebezáchovy mobil a začala jsem obvolávat své známé s prosbou jestli mohou a jsou zároveň ochotni půjčit mi peníze. Z 15 ti oslovených mi 10 přátel půjčilo! Ale bylo to stále málo. Na koho se ještě obrátit. Vztah se sestrou (dvojčetem) jsem také neměla nejlepší. Považovala jsem se vždy za něco lepšího, hezčího než má sestra, vcelku jsem s ní opovrhovala. Protože bych se synem neměla kde bydlet, nezbylo mi než jí říct v jaké situaci se nacházím. A co řekla má sestra:,, Půjčím ti, vždyť jsme přeci sestry a nestarej se o to, kdy mi to vrátíš“. To byla láskyplná lekce! Já jsem se rozplakala a plakala a plakala s tím, že jsem na ní byla vždy ošklivá. Ale ona mi řekla:,, Vždyť jsme si spolu tak vyhrály“. A já na to:,,Ale ty nevíš co jsem si o tobě myslela. Ona:,,Dej už s tím pokoj“ a poslala mi na účet zbývající sumu. Je dobré změnit svoje nastavení i když to často bolí, stojí nás to spousty slz ale vyjasní se, prozáří se naše vztahy LÁSKOU.

Mladá matka neví proč se svojí mladší sestrou téměř nekomunikují a nestýkají se již řadu let. Když se ,,naladím“ na energii její sestry zjišťuji, že mladší sestře je líto, že jí starší sestra nebere jako sestru, že si jí nevšímá, že pro ní nemá ve svém srdci místo. Je jí líto, že jí neprojevuje lásku. Postupně se dostáváme ke všem pocitům, které je třeba pojmenovat a prožít. Vztah mezi nimi se v průběhu terapie proměňuje a starší sestra začíná být k sestře vstřícnější a dovoluje si ji požádat o pomoc slovy :,,Pomohla bys mi? Potřebovala bych tvoji pomoc“. Její slova jsou opravdová, je v nich prosba, odhodlání, odvaha, pokora i vděčnost. Vše se posouvá. Setry pociťují vzájemnou lásku.

Nalaďuji se ještě na energii Pravé matky (je to energie, v které se má matka nacházet, aby ona i její dítě mohlo být štastné), kterou mladá matka nyní vidí, cítí a  vnímá. Vdechuje její vyzařování, aby se jí sama mohla stát. Z Pravé matky vychází vznešenost. Vznešenost v každé situaci, ikdyž nemůže nakrmit své dítě tak jak by chtěla, ikdyž je nemůže obléci, ikdyž mu nemůže dát vše co by jako milující matka chtěla. Když žádá druhé o pomoc, stále je vznešená (nikoliv namyšlená, či bezcitná). To co dělá její vznešenost je, že se jako matka neposuzuje, nesoudí, neodsuzuje za to, že vše nezvládá tak jak chtěla, jak by si přála. Dochází k plnému pochopení toho, že říkat si o pomoc není nic ponižujícího, ani odsouzení hodného.

Maličká dceruška po celou dobu dvouhodinové terapie jen několikrát zavrněla, ale ani jednou nezaplakala jen koukala tím svým moudrým pronikavým pohledem, nebo klidně spinkala. Oba rodiče se tomu diví, ale já se s nimi loučím slovy: ,,A proč by měla plakat, když všechno co vám chtěla svým pláčem a kukadlama sdělit, tady bylo řečeno, prožito a Vámi pochopeno. Tak je klidná“.

Ještě se ,,nalaďuji“ na homeopatika určené pro zklidnění maminky a sděluji, že je to mimo záběr. Jako kdyby zapadla autem do bláta a místo toho aby šla pro pomoc si vzala něco na zklidnění. Tak tam stojí do teďka, rozhodně ne klidnější a ještě k tomu zapadlá do vlastní představy.

Homeopatika určená pro malou mají smysl, zklidňují děťátko, když matka je ze situace rozhozená. Až se matka zcela zklidní, ani ona je nemusí užívat.

Ještě trošku ,,posunuji“ tatínka, aby si vše tak nebral a nereagoval hned na všechny sebemenší projevy své malé dcerušky a vydýchával je.

Oba partneři mají radost nejen z toho co tu pochopili, ale i ze svého krásného vzájemného vztahu, do kterého tu měli možnost nahlédnout.

Celá rodinka odchází s úsměvem a s chutí udělat změnu ve svém životě a jejich malá dceruška spokojeně spinká.

Je to jako pohádka, ale zázraky se dějí, když ……..víme jak na to.